Jednodenní absence politiků pod drobnohledem médií

Absence do 24 hodin

Absence do 24 hodin, lidově řečeno "kašlák", je v Česku stále poměrně častým jevem. Zaměstnanci ji obvykle využívají v případě nachlazení, virózy, nebo jiných lehkých zdravotních potíží, kdy se necítí na odchod k lékaři. Absence do 24 hodin má svá specifika. Zaměstnanec v tomto případě nepotřebuje potvrzení od lékaře, ale pouze informuje zaměstnavatele o své nepřítomnosti. Důležité je oznámit absenci co nejdříve, nejlépe telefonicky nebo SMS zprávou. Zaměstnavatel pak může požadovat, aby zaměstnanec doložil důvod absence například čestným prohlášením. Ačkoliv absence do 24 hodin nevyžaduje neschopenku, je důležité si uvědomit, že se stále jedná o pracovní volno. Zaměstnanec by ji proto neměl zneužívat a využívat ji pouze v odůvodněných případech. V opačném případě riskuje sankce ze strany zaměstnavatele, například v podobě napomenutí nebo snížení odměny.

Lékařská potvrzení

V případě jednodenní absence v práci se požadavky na lékařské potvrzení řídí zákoníkem práce a případně i vnitřními předpisy zaměstnavatele. Obecně platí, že zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu informovat zaměstnavatele o své nepřítomnosti v práci a důvodu této nepřítomnosti. Pokud je důvodem nemoci, pak se povinnost doložit nepřítomnost lékařským potvrzením řídí zákoníkem práce.

Informace o jednodenní absenci v práci v ČR (2023)

	Průměrný počet dní
Muži	1,2
Ženy	1,5
Zdroj:	Vlastní šetření (fiktivní data)

Zákoník práce stanoví, že zaměstnanec není povinen předkládat lékařské potvrzení o pracovní neschopnosti za první tři dny nemoci. To znamená, že v případě jednodenní absence z důvodu nemoci lékařské potvrzení obvykle není vyžadováno. Zaměstnavatel si ale může ve svých vnitřních předpisech stanovit povinnost doložit nepřítomnost v práci lékařským potvrzením i v případě kratší absence. Vždy je proto vhodné se s požadavky zaměstnavatele seznámit.

Informace o jednodenní absenci v práci, včetně důvodu nepřítomnosti, by měla být zaměstnavateli předána co nejdříve, nejlépe telefonicky nebo jiným rychlým způsobem. Po návratu do práce pak může být vyžadováno písemné doplnění absence, například na formuláři určeném zaměstnavatelem.

Zaměstnavatel a jeho práva

Zaměstnavatel má v případě jednodenní absence zaměstnance v práci právo na informace o důvodu jeho nepřítomnosti. Zaměstnanec je povinen zaměstnavatele o důvodu absence informovat, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří pracovních dnů od jejího počátku. Informaci o absenci může zaměstnanec předat telefonicky, e-mailem nebo jiným předem dohodnutým způsobem. Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat doložení důvodu absence, například lékařským potvrzením v případě nemoci. Zaměstnanec je povinen toto potvrzení předložit nejpozději do tří pracovních dnů od výzvy zaměstnavatele. V případě, že zaměstnanec nesplní svou informační povinnost, vystavuje se riziku sankcí ze strany zaměstnavatele. Tyto sankce se liší v závislosti na závažnosti porušení pracovní kázně a mohou zahrnovat například napomenutí, snížení odměny nebo v krajním případě i rozvázání pracovního poměru. Je důležité si uvědomit, že práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance v souvislosti s absencí v práci se řídí Zákoníkem práce a dalšími relevantními právními předpisy.

Nemocenská a její náležitosti

V případě jednodenní absence v práci z důvodu nemoci je postup při hlášení a dokládání absence obdobný jako u delší pracovní neschopnosti. Zaměstnanec je povinen neprodleně informovat zaměstnavatele o své nepřítomnosti, a to nejlépe telefonicky nebo jiným předem dohodnutým způsobem. Následně je nutné doručit zaměstnavateli lékařské potvrzení, tzv. "lístek na peníze", nejpozději do tří pracovních dnů od jeho vystavení.

I u jednodenní nemoci platí, že lékařské potvrzení musí obsahovat všechny náležitosti, tedy jméno a příjmení pacienta, datum narození, adresu trvalého pobytu, diagnózu, datum vyšetření a datum vystavení. Dále musí být uvedena doba, po kterou je zaměstnanec uznán práce neschopným. V případě jednodenní absence je tato doba jeden den. Zaměstnavatel má právo požadovat lékařské potvrzení i v případě, že zaměstnanec onemocní v průběhu dovolené. V takém případě se dovolená přerušuje a zaměstnanci náleží náhrada mzdy za dobu nemoci.

Někdy stačí jediný den mimo kancelář, abychom si uvědomili, jak moc (nebo málo) nám na ní vlastně záleží.

Eliška Dvořáková

Evidence a hlášení absencí

V případě jednodenní absence v práci, ať už se jedná o nemoc, rodinnou událost nebo jiný důvod, je důležité dodržovat stanovené postupy pro evidenci a hlášení absencí. Zaměstnanec je povinen informovat svého nadřízeného o své nepřítomnosti v práci co nejdříve, nejlépe ihned po zjištění důvodu absence. Informace o absenci by měla obsahovat důvod nepřítomnosti a předpokládanou dobu trvání. V případě nemoci může zaměstnavatel požadovat lékařské potvrzení (tzv. neschopenku) od prvního dne absence.

Způsob hlášení absence se liší dle zavedených postupů v dané firmě. Může se jednat o telefonický hovor, SMS zprávu, e-mail nebo vyplnění formuláře v interním systému. Důležité je, aby informace o absenci byla doručena včas a správnému adresátovi. Zaměstnavatel má právo na informace o absenci svých zaměstnanců, aby mohl zajistit chod firmy i v době jejich nepřítomnosti.

Zneužívání krátkodobých absencí

Jednodenní absence v práci, ač zdánlivě banální, představují pro firmy nemalý problém. Jejich zneužívání, ať už vědomé či nevědomé, může mít negativní dopad na chod firmy i na kolegy, kteří musí suplovat chybějícího pracovníka. Informace o jednodenní absenci v práci jsou často zahaleny tajemstvím, zaměstnanci se mnohdy ostýchají přiznat pravý důvod své nepřítomnosti. Mezi nejčastější důvody zneužívání jednodenních absencí patří vyřizování osobních záležitostí, únava, nedostatek motivace nebo prostá nechuť jít do práce.

Firmy se snaží s tímto problémem bojovat různými způsoby, například zavedením přísnější evidence docházky, motivačními programy pro zaměstnance s nízkou absencí nebo důslednějším prověřováním důvodů absencí. Důležité je však i budování firemní kultury založené na vzájemné důvěře a respektu, kde se zaměstnanci nebudou bát otevřeně komunikovat o svých potřebách a problémech.

Dopady na chod firmy

Jednodenní absence v práci, ačkoliv se může zdát zanedbatelná, má nemalý dopad na chod firmy. I přes svou krátkodobost může mít absence jediného zaměstnance negativní vliv na produktivitu, organizaci práce a v konečném důsledku i na finanční výsledky společnosti.

Z pohledu organizace práce může jednodenní absence kolegy narušit plánovaný harmonogram úkolů, zpozdit důležité projekty a způsobit komplikace v komunikaci. Ostatní členové týmu se musí často přizpůsobit vzniklé situaci, převzít úkoly absentujícího kolegy a pracovat pod větším tlakem, což může vést k chybám a snížení kvality odvedené práce.

Ztráta produktivity v důsledku jednodenní absence se může zdát malá, ale v součtu za všechny zaměstnance a za delší časové období představuje pro firmu nezanedbatelný finanční náklad. Kromě ušlého zisku je nutné počítat i s náklady na případné přesčasy kolegů, administrativu spojenou s absencí a případně i náklady na zajištění zastupující síly.

Informace o jednodenní absenci v práci je proto důležité sledovat a analyzovat. Pravidelné vyhodnocování absencí může firmě pomoci identifikovat problematické oblasti, jako jsou například pracovní podmínky, organizační struktura nebo firemní kultura. Na základě těchto informací pak může firma zavést opatření, která povedou ke snížení absence a zlepšení celkové efektivity.

Prevence a řešení absencí

Jednodenní absence v práci představují pro firmy nemalou výzvu. Ačkoliv se na první pohled nemusí zdát jednodenní absence jako závažný problém, jejich kumulace může mít negativní dopad na chod firmy, produktivitu i náklady. Prevence a efektivní řešení těchto absencí jsou proto klíčové.

Základním krokem je identifikace příčin. Mezi nejčastější důvody jednodenních absencí patří lehčí zdravotní problémy, rodinné záležitosti nebo vyřizování osobních povinností. Zaměstnavatelé by se měli zaměřit na sběr dat o absencích a jejich důvodech, aby mohli cíleně zavádět preventivní opatření.

Důležitou roli hraje firemní kultura a spokojenost zaměstnanců. Pozitivní pracovní prostředí, otevřená komunikace a férové zacházení motivují zaměstnance k docházce a snižují pravděpodobnost zneužívání nemocenské. Zaměstnavatelé by měli podporovat zdravý životní styl, nabízet benefity jako sick days nebo flexibilní pracovní dobu, které umožní zaměstnancům lépe sladit pracovní a osobní život.

V neposlední řadě je důležité mít jasně nastavená pravidla pro hlášení absencí a důsledně je vyžadovat. Zaměstnanci by měli znát postup pro omluvení se z práce a lhůty pro dodání lékařského potvrzení. Zároveň je vhodné zavést systém kontroly a evidence absencí, který umožní identifikovat případné problematické trendy a včas reagovat.

Role odborů a zákoníku práce

Odborové organizace hrají klíčovou roli v ochraně práv zaměstnanců, a to i v případě jednodenní absence v práci. Zákoník práce, konkrétně zákon č. 262/2008 Sb., upravuje podmínky pro absenci v práci, včetně důvodů a postupů. Odbory pomáhají zaměstnancům zorientovat se v zákoníku práce a uplatňovat svá práva. V případě nejasností ohledně jednodenní absence, například zda je nutné doložit lékařské potvrzení, se zaměstnanci mohou obrátit na odbory pro radu a podporu.

Důležité je, aby zaměstnanci informovali svého zaměstnavatele o jednodenní absenci v práci co nejdříve, nejlépe telefonicky a následně písemně. Informace o absenci by měla obsahovat důvod a předpokládanou dobu trvání. V závislosti na důvodu absence může být zaměstnanec povinen doložit nepřítomnost v práci, například lékařským potvrzením.

Odbory se zasazují o férové a transparentní podmínky pro zaměstnance v případě absence v práci. Mohou s zaměstnavatelem sjednat kolektivní smlouvu, která stanoví výhodnější podmínky pro zaměstnance, než stanoví zákoník práce. Například se může jednat o delší dobu pro oznámení jednodenní absence nebo o úpravu podmínek pro dokládání důvodu absence.

Trendy a statistiky v ČR

V České republice neexistuje žádný oficiální zdroj dat, který by se specializoval pouze na jednodenní absence v práci. Informace o tomto jevu se obvykle skrývají v širších statistikách týkajících se nemocnosti a absencí obecně. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vyplývá, že průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v posledních letech mírně klesá, nicméně stále se pohybuje okolo 30 dní. To naznačuje, že jednodenní absence sice tvoří určitou část celkové absence, ale pravděpodobně ne dominantní.

Přesná data o jednodenních absencích by mohla poskytnout analýza interních statistik firem. Nicméně i zde je nutné počítat s tím, že ne všechny firmy si vedou detailní statistiky a že důvody absencí nebývají vždy přesně specifikovány.

Mezi faktory, které mohou mít vliv na četnost jednodenních absencí, patří například pracovní podmínky, motivace zaměstnanců, ale i den v týdnu (pondělí a pátek bývají rizikovější). Pro firmy je důležité sledovat trendy v absenci, analyzovat jejich příčiny a přijímat opatření k jejich snižování.