Trápí vás dysmorfie? Nejste v tom sami!

Co je dysmorfie?

Dysmorfie, někdy také označovaná jako tělesná dysmorfická porucha (BDD), je psychická porucha, která se vyznačuje nadměrným zaujetím jedním nebo více vnímanými defekty nebo nedostatky ve fyzickém vzhledu. Tyto vady jsou často pro ostatní lidi nepostřehnutelné nebo se zdají být velmi malé. Pro jedince s dysmorfií jsou však zdrojem značného utrpení a mohou významně narušovat jejich každodenní život.

Lidé s dysmorfií se často zabývají myšlenkami na svůj vzhled, tráví hodiny prohlížením se v zrcadle, snaží se své vady skrývat líčením nebo oblečením, a v některých případech se uchylují k opakovaným kosmetickým zákrokům, které nepřinášejí uspokojení. Často se vyhýbají sociálním situacím ze strachu, že budou souzeni za svůj vzhled, a mohou se izolovat od přátel a rodiny.

Dysmorfie může mít závažné dopady na kvalitu života. Může vést k depresím, úzkostem, poruchám příjmu potravy a sebevražedným myšlenkám. Je důležité si uvědomit, že dysmorfie není povrchní záležitostí. Jde o skutečnou psychickou poruchu, která vyžaduje odbornou pomoc.

Příznaky a projevy

Dysmorfická porucha, někdy nazývaná tělesná dysmorfická porucha, je duševní onemocnění. Lidé s touto poruchou se nadměrně zabývají jedním nebo více vnímanými nedostatky nebo vadami na svém vzhledu. Tyto nedostatky jsou pro ostatní často nepostřehnutelné nebo se zdají velmi malé. Nicméně, člověk s dysmorfickou poruchou se může cítit tak styděn a úzkostně, že se vyhýbá sociálním situacím nebo se dokonce izoluje od ostatních.

Mezi běžné příznaky a projevy dysmorfické poruchy patří: posedlost vnímanými vadami vzhledu, jako jsou vrásky, jizvy, tvar nosu nebo velikost tělesných partií. Tato posedlost zabírá značné množství času a myšlenek. Dalším příznakem je neustálé prohlížení se v zrcadle, nadměrné upravování vzhledu, například líčení, česání nebo holení, ve snaze skrýt vnímané nedostatky. Lidé s dysmorfickou poruchou se často srovnávají s ostatními a trpí pocity studu, trapnosti a úzkosti kvůli svému vzhledu. Mohou se vyhýbat sociálním situacím, fotografiím a dokonce i odchodu z domova ze strachu, že je ostatní budou soudit. V některých případech může dysmorfická porucha vést k opakovaným kosmetickým zákrokům, které však nepřinášejí úlevu od úzkosti a nespokojenosti s vlastním vzhledem.

Vliv na život

Dysmorfická porucha, známá také jako tělesná dysmorfická porucha, může mít zničující dopad na život člověka. Lidé s touto poruchou se nadměrně zabývají vnímanými vadami svého vzhledu, které jsou pro ostatní často nepostřehnutelné nebo se zdají jako drobné. Tato posedlost vzhledem může vést k silné úzkosti, studu a depresi.

V zrcadle vidíme jen odraz svých nejhlubších strachů, zkreslený obraz sebe sama, který nás nutí bojovat s nepřítelem, jímž jsme my sami.

Eliška Nováková

Kdy vyhledat pomoc

Není vždy snadné rozpoznat, kdy je čas vyhledat odbornou pomoc. Pokud tě ale tvé vnímání vlastního těla trápí natolik, že ovlivňuje tvůj každodenní život, je důležité se nebát požádat o pomoc. Může to být v případě, kdy trávíš hodiny denně přemýšlením o svém vzhledu, srovnáváš se s ostatními a hledáš na sobě nedostatky. Také pokud se kvůli svému vzhledu vyhýbáš společenským událostem, práci nebo jiným aktivitám, které jsi dříve dělal/a rád/a, je to signál, že by bylo vhodné vyhledat odborníka. Dalším varovným signálem je opakované podstupování kosmetických procedur nebo operací, které nepřinášejí kýžený efekt a spíše prohlubují nespokojenost s vlastním tělem. Pamatuj, že dysmorfní porucha je skutečná psychická porucha a není to tvoje vina. Existuje mnoho způsobů léčby, které ti mohou pomoci cítit se lépe. Odborníci, jako jsou psychologové a psychiatři, ti mohou nabídnout podporu a naučit tě, jak zvládat negativní myšlenky a chování. Neboj se požádat o pomoc – zasloužíš si žít život naplno a cítit se ve svém těle dobře.

Diagnostika dysmorfie

Diagnostika dysmorfie, tedy psychické poruchy zvané tělesná dysmorfická porucha, je komplexní proces. Neexistuje na ni žádný jednoduchý test. Diagnózu stanovuje psycholog nebo psychiatr na základě podrobného rozhovoru s pacientem. Ten se zaměřuje na jeho vnímání vlastního těla, míru strádání, kterou mu jeho vady způsobují, a dopad na jeho každodenní život. Důležité je odlišit dysmorfii od běžné nespokojenosti s vlastním vzhledem. Zatímco nespokojenost je přirozená a většinou mírná, dysmorfie je charakteristická přehnaným a iracionálním zaujetím domnělými vadami. Lidé s dysmorfií tráví hodiny denně přemýšlením o svém vzhledu, zkoumáním se v zrcadle nebo jeho úzkostlivým vyhýbáním. Často podstupují různé kosmetické zákroky, které jim ale nepřináší úlevu. Naopak, po zákroku se jejich úzkost a nespokojenost často ještě zhoršují. V diagnostice je důležité vyloučit i další psychické poruchy, jako jsou například deprese, úzkostné poruchy nebo poruchy příjmu potravy. Ty se u dysmorfie často vyskytují současně.

Léčba a terapie

Léčba dysmorfické poruchy je komplexní a vyžaduje individuální přístup. Zahrnuje obvykle kombinaci psychoterapie a farmakoterapie. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je považována za jednu z nejefektivnějších forem psychoterapie u dysmorfické poruchy. Pomáhá pacientům identifikovat a změnit negativní myšlenky a chování související s jejich vzhledem.

Porovnání dysmorfických poruch

Porucha	Zaměření	Prevalence
Tělesná dysmorfická porucha (BDD)	Vady nebo nedostatky vzhledu	2-2,5 % populace
Porucha vyhýbání se ošklivosti (BDD podtyp)	Strach z ošklivosti sebe sama	-
Narativní porucha identity	Pocit odcizení od vlastního těla a identity	Vzácné, přesná prevalence neznámá

Farmakoterapie, zejména antidepresiva ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), může být také užitečná při léčbě dysmorfické poruchy. Pomáhají regulovat náladu a snižují úzkost a depresi, které často doprovázejí dysmorfickou poruchu. Důležitá je také podpora rodiny a blízkých. Pacienti s dysmorfickou poruchou potřebují pochopení a podporu od svého okolí.

Je důležité si uvědomit, že léčba dysmorfické poruchy vyžaduje čas a úsilí. Pacienti by neměli ztrácet naději, pokud nevidí okamžité výsledky. S patřičnou léčbou a podporou se mohou naučit zvládat své příznaky a žít plnohodnotný život.

Podpora blízkých

Pro lidi s dysmorfickou poruchou je nesmírně důležitá podpora rodiny a přátel. Život s tímto onemocněním může být velmi izolující a osamělý, proto je klíčové, aby se blízcí snažili porozumět a poskytnout potřebnou oporu. Pamatujte, že dysmorfická porucha není jen o vzhledu, ale o hlubším psychickém strádání. Postižený člověk nevidí svůj odraz objektivně a trpí zkresleným vnímáním sebe sama.

Snažte se naslouchat bez soudů a kritiky. I když je těžké pochopit, čím si váš blízký prochází, dejte mu najevo, že mu věříte a že tu pro něj jste. Vyhněte se komentářům k jeho vzhledu, ať už pozitivním, nebo negativním. Zaměřte se na jeho pocity a prožívání. Důležité je povzbuzovat k vyhledání odborné pomoci. Nabídněte doprovod k psychologovi nebo psychiatrovi a buďte trpěliví. Léčba dysmorfické poruchy vyžaduje čas a úsilí. Pamatujte, že i malá gesta podpory mohou mít velký význam.

Život s dysmorfií

Život s dysmorfií je jako žít v pasti vlastního odrazu. Člověk vidí chyby, které nikdo jiný nevidí, a tráví hodiny analyzováním svého vzhledu. Tato posedlost vzhledem může vést k úzkostem, depresím a sociální izolaci. Lidé s dysmorfií se často vyhýbají společenským situacím ze strachu z posuzování a kritiky. Mohou se uchylovat k nadměrnému používání make-upu, neustálému kontrolování v zrcadle nebo vyhledávání plastických operací, i když to není objektivně nutné. Důležité je si uvědomit, že dysmorfie je psychická porucha, nikoli vada charakteru. Nejde jen o "obyčejnou" nespokojenost se vzhledem, ale o závažný problém, který ovlivňuje kvalitu života. Pokud se v tomto popisu poznáváte, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Existují účinné terapie, jako je kognitivně-behaviorální terapie (KBT), které vám pomohou změnit negativní myšlenkové vzorce a vybudovat si zdravější vztah k vlastnímu tělu.

Tipy pro zvládání

Zvládání tělesné dysmorfické poruchy (BDD) může být náročné, ale existuje mnoho strategií, které vám mohou pomoci cítit se lépe. Důležité je vyhledat odbornou pomoc psychologa nebo psychiatra. Tito odborníci vám mohou pomoci identifikovat a změnit negativní myšlenkové vzorce a naučit se lépe zvládat úzkost a depresi. Kognitivně behaviorální terapie (KBT) je jedním z nejúčinnějších typů terapie pro BDD. KBT vám pomůže identifikovat a změnit negativní myšlenky a chování, které přispívají k vašim symptomům.

Důležitou součástí zvládání BDD je i péče o sebe. To zahrnuje zdravé stravování, dostatek spánku, pravidelné cvičení a vyhýbání se alkoholu a drogám. Zaměřte se na budování pozitivního vztahu se svým tělem. Místo kritizování se zkuste soustředit na to, co se vám na vašem těle líbí. Uvědomte si, že krása je subjektivní a že neexistuje žádný "dokonalý" vzhled. Snažte se trávit čas s lidmi, kteří vás podporují a kteří vám dodávají sebevědomí. Vyhýbejte se lidem, kteří vás kritizují nebo vás nutí cítit se špatně kvůli vašemu vzhledu.

Pamatujte, že zvládání BDD je proces a že cesta k uzdravení může být dlouhá. Budou dobré i špatné dny. Je důležité být k sobě trpělivý a nevzdávat se. S pomocí a podporou se můžete naučit zvládat své symptomy a žít plnohodnotný a smysluplný život.

Prevence a osvěta

Včasná prevence a osvěta hrají klíčovou roli v boji proti dysmorfické poruše. Čím dříve se o tomto problému začne mluvit otevřeně a bez studu, tím lépe se dá předcházet jeho negativním dopadům na psychiku jedince.

Důležité je zaměřit se na budování zdravého sebevědomí a vnímání vlastního těla již od útlého věku. Děti a dospívající by měli být vedeni k tomu, aby si vážili své individuality a nepodlehli tlaku médií a společnosti na nerealistické standardy krásy.

Vzdělávací programy na školách, workshopy pro rodiče a pedagogy, ale i kampaně na sociálních sítích mohou významně přispět k šíření povědomí o dysmorfické poruše.

Je nezbytné zdůrazňovat, že krása není jen o vzhledu, ale i o charakteru, talentu a vnitřní síle.

Otevřená komunikace v rodině a ve společnosti je klíčová pro to, aby se lidé s dysmorfickou poruchou nebáli vyhledat odbornou pomoc.

Psychologové a psychiatři hrají klíčovou roli v diagnostice a léčbě dysmorfické poruchy.

Terapie, ať už individuální, skupinová nebo rodinná, pomáhá pacientům vyrovnat se s negativními myšlenkami a emocemi a vybudovat si zdravější vztah k sobě samým.