Komunální volby 2025: Co rozhodne o budoucnosti vašeho města

Termín konání komunálních voleb v roce 2025

Komunální volby 2025 jsou skvělou šancí, jak můžete přímo ovlivnit dění ve svém městě nebo obci. Jde o to, vybrat si lidi, kteří budou rozhodovat o věcech, které se vás každý den dotýkají – od stavu silnic a chodníků až po fungování škol a kulturního života.

Kdy přesně se bude volit? Komunální volby proběhnou v pátek 10. října a v sobotu 11. října 2025. Tento termín není vytažený ze vzduchu – prostě se komunální volby u nás konají každé čtyři roky. Poslední byly v září 2022, takže další řádné by měly být až na podzim 2026. Proč tedy mluvíme o roce 2025? V některých obcích se může volit už v roce 2025, například když se zastupitelstvo rozpadlo předčasně, nebo když se obce sloučily či rozdělily.

Máte dva dny na to, abyste přišli k volbám. V pátek můžete volit od dvou odpoledne do deseti večer, v sobotu pak od osmi ráno do dvou odpoledne. Zkrátka dost času pro každého – ať už pracujete na směny, máte malé děti, nebo prostě jen potřebujete najít chvilku, která vám vyhovuje. Dvoudenní hlasování se u nás osvědčilo – dává lidem skutečnou šanci přijít a rozhodnout.

Celou organizaci mají na starosti obecní a městské úřady, které musí všechno připravit – od volebních místností až po seznamy voličů. Ministerstvo vnitra to pak koordinuje a pomáhá s metodikou. Přípravy začínají hodně dopředu, obvykle několik měsíců před volbami. Musí se jmenovat volební komise, zkontrolovat seznamy, zajistit prostory.

Co vlastně komunální volby 2025 znamenají? Jednoduše řečeno – volíte zastupitele své obce nebo města. Děje se to v tisících obcích po celé zemi a každá je trochu jiná. V malé vesnici můžete volit třeba jen pět zastupitelů, zatímco v Praze jich je přes padesát.

Zajímavé je, že volební kampaň může oficiálně začít už dva měsíce před volbami. Některé strany a kandidáti samozřejmě začínají komunikovat s lidmi ještě dřív. Kandidátky se musí podat nejpozději šedesát dnů předem – v případě řádných voleb by to bylo začátkem srpna. To dává volebním komisím prostor všechno zkontrolovat a případně vyřešit nějaké nesrovnalosti.

Kdo může volit a být volen

Aktivní volební právo – tedy možnost volit v komunálních volbách 2025 – má každý občan České republiky, který k druhému dni voleb oslaví osmnácté narozeniny. Jedná se o základní demokratické právo, které nám umožňuje rozhodovat o tom, kdo bude spravovat naši obec nebo město.

Zajímavé je, že volit mohou také občané z jiných zemí Evropské unie, pokud jsou v naší obci přihlášení k trvalému pobytu. Dává to smysl – vždyť i oni tu žijí, platí daně a denně řeší stejné věci jako my. Proč by tedy neměli mít slovo při rozhodování o místním dění?

Pro samotné volení je potřeba být zapsaný v seznamu voličů. My, čeští občané, se o nic starat nemusíme – do seznamu nás zapíší automaticky podle toho, kde máme trvalý pobyt. Občané z EU to mají o něco složitější, musí o zápis požádat, a to včas před volbami. Volit nemohou jen ti, kterým soud odebral toto právo – což je opravdu výjimečná situace týkající se především lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům.

Pasivní volební právo – tedy možnost nechat se zvolit do zastupitelstva – má přísnější pravidla. Kandidovat může každý, kdo má právo volit a nejpozději v den voleb mu bude osmnáct let. Na rozdíl od voleb do parlamentu tu není žádná horní věková hranice. I občané z jiných unijních států mohou kandidovat za stejných podmínek jako my.

Podstatné je, že kandidát musí mít trvalý pobyt v obci, kde chce kandidovat. To je logické – jak by mohl dobře zastupovat místo, kde nežije a nezná místní problémy? Nestačí tam jen pracovat nebo vlastnit byt.

Každý může kandidovat jen na jedné kandidátce v jedné obci. Kdyby se někdo pokusil objevit na více listinách, volební komise ho ze všech vyškrtne.候補者 kandidáti také nemohou být členy volební komise v místě, kde kandidují – to by přece vedlo ke konfliktu zájmů.

A zde je důležitá zpráva: kandidát vůbec nemusí být členem žádné politické strany. V komunálních volbách je běžné, že kandidují nezávislí lidé na kandidátkách místních sdružení. Právě tato možnost otevírá dveře všem, kteří chtějí pro svou obec něco udělat, bez ohledu na stranickou příslušnost.

Systém volby zastupitelstev obcí a měst

Komunální volby u nás fungují podle jasně daných pravidel, která najdete v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. Není to nic složitého, ale má to svá specifika, která se liší třeba od voleb do Parlamentu nebo krajských voleb. Hlavní myšlenka? Každá politická strana nebo hnutí by měla mít v zastupitelstvu místo podle toho, kolik lidí ji podpoří – samozřemě s tím, že v malých vesnicích to funguje trochu jinak než ve městech.

Celý systém vychází z praxe, která se u nás osvědčila za dlouhá léta. Politické strany, hnutí, jejich koalice nebo třeba skupina nezávislých kandidátů sestaví kandidátku. Musí na ní být aspoň tolik jmen, kolik má zastupitelstvo křesel, ale klidně jich tam může být i o polovinu víc. Takže pokud má vaše městské zastupitelstvo dvacet míst, kandidátka musí mít minimálně dvacet lidí, ale může jich být až třicet.

A teď to nejzajímavější – vy jako volič máte opravdu velkou moc. Nejen že si vyberete jednu kandidátku, ale můžete ještě zakroužkovat konkrétní lidi, kteří se vám líbí. Dostanete tolik kroužků, kolik má zastupitelstvo členů, a ty můžete rozdělit mezi různé kandidáty na téže listině, nebo je všechny dát jednomu člověku, kterému fakt věříte.

Jak se pak hlasy přepočítají na místa v zastupitelstvu? To záleží na velikosti vaší obce. Žijete-li v malé vesnici do tisíce obyvatel, je to jednoduché – vyhrají ti, kdo dostali nejvíc hlasů, bez ohledu na to, z jaké jsou kandidátky. Většinový systém, prostě a jasně. Ve větších městech a obcích se používá složitější poměrný systém podle D'Hondtovy metody. Zní to komplikovaně, ale jde o to, že strany dostanou místa podle toho, kolik získaly hlasů – spravedlivě a proporcionálně.

Ve větších obcích ale platí ještě jedno pravidlo: pětiprocentní hranice. Pokud kandidátka nezíská alespoň pět procent platných hlasů, prostě se o mandáty nerozděluje. Proč? Aby zastupitelstvo nebylo roztříštěné do desítek malých skupinek, které by se nedokázaly na ničem dohodnout.

Vraťme se k těm kroužkům – preferenčním hlasům. Tady máte skutečnou šanci něco změnit. Když kandidát získá preferenční hlasy od aspoň deseti procent lidí, kteří volili jeho kandidátku, automaticky se posune nahoru při rozdělování mandátů. Můžete tedy poslat do zastupitelstva člověka, který vám je sympatický, i když strana postavila na první místo někoho jiného. To je přece skvělé, ne?

Kolik lidí zasedne v zastupitelstvu? To se odvíjí od velikosti obce. Nejmenší vesnice mají pět zastupitelů, největší města až padesát pět. Logika je prostá – musí tam být dost lidí, aby zastupovali všechny občany, ale zase ne tolik, aby se tam nedalo rozumně diskutovat a rozhodovat.

Hlavní témata předvolební kampaně

Komunální volby 2025 se točí kolem problémů, které lidi v našich městech a obcích skutečně trápí. Kandidáti ze všech stran i nezávislí se snaží získat voliče tím, že mluví o věcech, které každý den ovlivňují náš život tam, kde bydlíme.

Když projdete svou ulicí, všimnete si děr v silnici nebo rozbitých chodníků? Přesně o tom teď všichni mluví. Opravy silnic, chodníků a veřejných prostranství se staly jedním z nejžhavějších témat. Řada obcí to s údržbou dlouhodobě zanedbávala a lidé jsou z toho už opravdu nešťastní. Kandidáti proto předhánějí v nápadech – od komplexních rekonstrukcí po nová parkoviště, která tolik chybí. Zkrátka snaží se ukázat, že dopravě v našich ulicích konečně věnují pozornost.

Bydlení je další velké téma. Když ceny nemovitostí i nájmů šplhají do závratných výšin, mladé rodiny se ptají, kde vlastně budou bydlet. A politici to vědí. Slibují výstavbu dostupných bytů pro mladé, seniory i ty, kteří na to nemají. Někdo chce stavět nájemní byty na obecních pozemcích, jiný podporuje družstva nebo nabízí městské záruky na hypotéky. Každý má svůj recept, jak pomoci.

Co školky a školy? To je téma, které zajímá každého rodiče. Modernizace školských budov a hlavně rozšíření kapacit mateřských škol – kolik z vás řešilo, jestli se vaše dítě do školky vůbec dostane? Kandidáti navíc mluví o lepších podmínkách pro učitele, protože bez nich to prostě nejde. V menších obcích se pak řeší, jak zajistit kvalitní vzdělání, když dětí ubývá.

Stále více se mluví o životním prostředí. Není to jen módní vlna – lidé prostě chtějí žít ve zdravém prostředí s dostatkem zeleně. Parky, stromy, květnaté záhony. Političtí kandidáti proto představují vize zelených měst, kde se zadržuje dešťová voda, vznikají komunitní zahrady nebo zelené střechy. Zvlášť ve větších městech to rezonuje, protože tam ten rozdíl opravdu poznáte.

A co odpad? Každý z nás ho produkuje, každý ho musí třídit. Kandidáti navrhují víc sběrných dvorů, chytřejší systémy třídění nebo odměny pro ty, kdo třídí pořádně. Mluví se i o komunitním kompostování – sousedé se spojí a dělají to společně. Proč ne?

Péče o seniory není jen prázdná fráze. Když populace stárne, potřebujeme víc domovů pro seniory, víc pečovatelek, co chodí domů, víc míst, kde mohou starší lidé trávit den. Politici to ví a slibují rozšíření těchto služeb. Slibují také komunitní centra, kde se senioři nebudou cítit osamělí.

Bezpečnost – to je věc, na které záleží všem. Posílení městské policie, kamery na rizikových místech, lepší osvětlení ulic v noci. Kdo by nechtěl chodit večer po městě bez obav? Kandidáti proto hovoří o prevenci, sousedské výpomoci a spolupráci s policií.

A kultura? Sport? To přece patří k životu. Rekonstrukce kulturních domů, podpora místních spolků, pořádání akcí, kde se sejde celá komunita. Nová hřiště pro děti, sportoviště pro všechny generace. Zkrátka místa, kde můžete trávit volný čas a cítit se dobře.

Kandidující politické strany a nezávislí kandidáti

Komunální volby 2025 přinesou do našich měst a obcí pestrou paletu politických stran, hnutí a nezávislých kandidátů. Každý z nich touží získat místo v zastupitelstvu a možnost ovlivňovat dění tam, kde žijeme. Co vlastně můžeme čekat? Kdo všechno se o naše hlasy bude ucházet?

Určitě se setkáme s tradičními parlamentními stranami – ODS, KDU-ČSL, ČSSD, KSČM a dalšími známými značkami. Ty se snaží prosadit hlavně ve větších městech, kde mají vybudované zázemí a dlouhodobě působí. Jejich argument? Zkušenosti z celostátní politiky a kontakty, které mohou pomoct získat peníze na projekty nebo prorazit s požadavky města na kraji či v Praze.

Jenže realita komunálních voleb je mnohem pestřejší. Místní sdružení a nezávislé kandidátky totiž hrají hlavní roli, zvlášť v menších městech a obcích. Tam obvykle vítězí lidé, které osobně znáte – soused, který vede fotbalový klub, učitelka z místní školy nebo podnikatel, jemuž záleží na rozvoji obce. Tyto kandidátky mají názvy jako Pro naši obec nebo Volba pro město a zaměřují se čisto na lokální problémy. Žádná velká politika, prostě konkrétní řešení pro konkrétní místo.

Nesmíme zapomenout na regionální politické subjekty, které najdete jen v určitých koutech republiky. Vznikly z místních potřeb a problémů, které jinde možná ani neexistují. Mají hluboké kořeny v komunitě a dokážou oslovit ty, kdo chtějí někoho opravdu místního.

V posledních letech se stále častěji objevují občanská sdružení a iniciativy zaměřené na konkrétní témata – životní prostředí, dopravu, kulturu. Přitahují mladší lidi a aktivní občany, kteří možná nikdy předtím nevolili nebo se o politiku nezajímali. Prostě je něco vytočilo natolik, že se rozhodli vzít věci do vlastních rukou.

A pak jsou tu nezávislí kandidáti – lidé bez stranické příslušnosti, kteří staví na své pověsti a zkušenostech. Možná léta vedou místní firmu, dělají doktora nebo se prostě jen dlouhodobě angažují v obci. Pro mnoho voličů je jejich nezávislost obrovská výhoda – nejsou svázaní stranickými příkazy a můžou se soustředit jen na to, co místní skutečně potřebují.

Co bude letos jiné? Nové výzvy jsou tu jasné. Kampaň se přesunula do online prostoru, lidé chtějí vědět, kdo komu platí volební billboardy, a hlavně – nikdo už nechce prázdná hesla. Voliči dnes vyžadují jasné odpovědi. Jak vyřešíte dopravu? Co uděláte pro dostupné bydlení? Zlepší se školy? Kdo se postará o seniory?

Úspěšné kandidátky budou ty, které předloží konkrétní a realizovatelné programy. Ne obecné kecy o lepší budoucnosti, ale jasný plán: tady je problém, takhle ho vyřešíme, tady jsou peníze a tohle bude stát. Voliči už nejsou naivní – poznají, kdo to myslí vážně a kdo jen chce křeslo v zastupitelstvu.

Komunální volby jsou příležitostí, kdy se každý občan může stát architektem své vlastní čtvrti a spolutvůrcem budoucnosti svého města. V roce 2025 máme možnost rozhodnout, zda naše obce povedou lidé s vizí a odvahou, nebo ti, kteří pouze slibují a zapomínají.

Radovan Hájek

Změny ve volebním zákoně oproti předchozím volbám

Od posledních komunálních voleb se toho v legislativě dost změnilo. Volební pravidla pro letošní volby do zastupitelstev vypadají v několika ohledech jinak, a to docela zásadně. Není to jen kosmetická úprava – jde o změny, které skutečně ovlivní, jak budeme volit a kdo nakonec zasedne v obecních a městských zastupitelstvech.

Co se vlastně mění? Především sestavování kandidátek dostalo přísnější pravidla. Konečně se řeší něco, na co si lidé stěžovali roky – kandidáti teď musí mít skutečnou vazbu k místu, kde kandidují. Pamatujete si ty případy, kdy na kandidátce figuroval někdo, kdo o obci věděl prd? Přesně tohle by mělo být minulostí. Kandidát by měl znát místní problémy, chodit po stejných chodnících jako vy a vědět, co lidi trápí.

Další výrazná změna? Dostanete víc možností, jak ovlivnit, kdo se z kandidátky dostane do zastupitelstva. Preferenční hlasy fungují teď trochu jinak – máte větší svobodu ukázat, koho z kandidátů chcete opravdu podpořit. Už to není jen o tom zakřížkovat stranu a doufat. Konečně můžete víc ovlivnit, jestli ve vašem zastupitelstvu usedne sympatický kandidát, nebo někdo, kdo je tam jen proto, že ho strana postavila na první místo.

Volební kampaň má teперь přísnější pravidla, hlavně co se týče peněz. Politické subjekty musí ukázat, odkud mají prachy a za co je utratily. To je dobrá zpráva – možná se konečně dozvíme, kdo financuje ty bilboardy na každém rohu. Limity na výdaje mají zajistit, aby volby nevyhrával ten, kdo má nejhlubší kapsy, ale ten, kdo má nejlepší program a nejschopnější lidi.

Ve větších městech se přehodnotilo rozdělení volebních obvodů. Znáte to – jedna část města měla v zastupitelstvu silné slovo, zatímco jiná čtvrť, kde možná bydlíte právě vy, jakoby neexistovala. Tahle nerovnováha se má napravit. Každá část města by měla mít férovou šanci na zastoupení.

Technologie se dostává i do voleb – elektronické sčítání hlasů se zavádí ve větších obcích. Výsledky budou rychleji, chyb by mělo být míň. Samozřejmě, pokud by něco vypadalo podezřele, dá se všechno přepočítat ručně. Není to o nahrazení lidí stroji, ale o zrychlení a zpřesnění celého procesu.

A ještě jedna věc, která potěší všechny, kdo zrovna v den voleb nemohou být doma – korespondenční hlasování je teď dostupnější. Jste služebně v zahraničí? Ležíte v nemocnici? Máte jiný vážný důvod, proč nemůžete k urně? Přesto můžete hlasovat. To je přece fair, ne? Vaše právo rozhodnout o budoucnosti vaší obce by nemělo záviset na tom, kde zrovna jste.

Všechny tyto změny mají jeden společný cíl – udělat z komunálních voleb férovou hru, kde má každý hlas váhu a kde vítězí ti, kdo skutečně chtějí sloužit své obci. Uvidíme, jak to v praxi dopadne.

Očekávaná volební účast a průzkumy veřejného mínění

# Jak to bude s volební účastí v komunálních volbách 2025?

Kolik lidí vlastně přijde k volbám? Tahle otázka teď trápí politické analytiky i samotné strany. Pravda je, že volby do obecních a městských zastupitelstev nikdy moc lidi nenadchly – aspoň ne v takové míře jako volby do Poslanecké sněmovny nebo prezidentské volby. Minule přišlo k volbám něco mezi 45 až 48 procenty lidí, což je výrazně míň než u celostátních voleb, kde se účast běžně přehoupne přes 60 procent.

Zajímavé je, že když se lidí ptáte, jestli je pro ně důležité, co se děje v jejich městě nebo obci, většina odpoví, že ano. Lidé vnímají komunální politiku jako něco, co se jich přímo dotýká – ať už jde o stav silnic před domem, fungování školky nebo třeba to, jestli jim jezdí autobus v čase, kdy ho potřebují. Přesto odborníci očekávají, že volební účast bude zase podobná jako předtím.

A kdo vlastně k volbám chodí? Tady je vidět zajímavý vzorec. Mladí lidé mezi osmnácti a devětadvaceti lety to moc nevzrušuje, zatímco starší generace nad pětapadesát patří mezi ty nejaktivnější. Je to škoda, protože právě mladí budou žít s důsledky dnešních rozhodnutí nejdéle.

Když se podíváte po republice, všimnete si velkých rozdílů. V malých obcích a městečkách do deseti tisíc obyvatel chodí k volbám víc lidí než ve velkých krajských městech. Proč? V menších komunitách se prostě lidé znají, vidíte svého zastupitele v obchodě nebo na návsi. Znáte ho osobně, víte, co udělal a co ne. Ve velkých městech se tahle osobní vazba ztrácí a politika se stává něčím vzdáleným a anonymním.

Co tedy lidi zajímá? Průzkumy ukazují docela jasně. Bydlení – to je dnes palčivé téma skoro všude. Pak stav silnic, fungování dopravy a péče o životní prostředí. V menších obcích přibývají starosti o základní služby – třeba jestli tam bude pořád ordinace lékaře, jestli funguje škola a školka, nebo jestli je pitná voda v pořádku. Strany a místní uskupení se snaží tyto problémy zachytit ve svých programech.

Ekonomická situace bude hrát svou roli. Když jsou lidé nespokojení s tím, jak se jim žije a jak jejich město nebo obec funguje, může je to naštvaně přivést k urnám. Chtějí změnu. Naopak když jsou spokojení, buď přijdou podpořit současné vedení, nebo zůstanou doma s pocitem, že je všechno v pořádku.

Jedna věc je ale u komunálních voleb jiná než u těch celostátních. Lidé tady neřeší tolik velkou politiku, ale spíš to, co sami zažili. Koho znají, komu věří, kdo něco dokázal. Proto mají šanci i nezávislí kandidáti a místní skupiny, které nejsou napojené na velké politické strany. V malém městě nebo obci může být důležitější, že vás kandidát zná jménem a ví, co vás trápí, než barva jeho stranického trika.

Způsob hlasování a sčítání hlasů

Když přijdete v roce 2025 k volbám do zastupitelstva své obce nebo města, dostanete u vchodu do místnosti balík hlasovacích lístků. Najdete v něm kandidátky všech stran, hnutí i nezávislých uskupení, které se ve vaší obci utkají o vaši přízeň. S těmito lístky pak zamíříte do prostoru za plentou, kde v klidu rozhodnete, komu svůj hlas svěříte.

Při komunálních volbách máte hned několik způsobů, jak můžete hlasovat. Ten nejjednodušší? Prostě vyberete jeden lístek s kandidátkou, která vám sedí, a vložíte ho do úřední obálky beze změny. Tím dáte hlas všem kandidátům na seznamu přesně v tom pořadí, jak je tam najdete.

Ale co když vám vadí třeba jeden konkrétní člověk na jinak sympatické kandidátce? Nebo naopak – máte tam svého favorita, kterému chcete dát najevo zvláštní podporu? Právě proto můžete lístek upravit: škrtnout jména těch, které nechcete podpořit, a zakroužkovat čísla u kandidátů, kteří si zaslouží vaši preferenci.

Preferenční hlasy nejsou jen formalita – mají reálnou váhu. Díky nim rozhodujete nejen o tom, která strana či hnutí uspěje, ale hlavně o tom, kdo z jejich kandidátů skutečně usedne v zastupitelstvu. Žijete-li ve městě nad patnáct tisíc obyvatel, můžete udělit až čtyři preference různým lidem na jedné kandidátce. V menších obcích je pravidel trochu jiné a počet preferencí závisí na velikosti místního zastupitelstva.

Zajímavá je i možnost takzvaného křížování. Představte si, že vám vyhovuje ekonomický program jedné strany, ale líbí se vám konkrétní kandidát z úplně jiného uskupení. Můžete si vytvořit vlastní sestavu – na jeden lístek dopsat jména z jiných kandidátek a poskládat si vlastně svůj vysněný tým. Celkový počet jmen, která na lístku ponecháte nebo dopíšete, musí odpovídat počtu zastupitelů ve vaší obci. Když jich tam necháte víc, hlas zůstane platný, ale přebytečná jména se prostě nebudou počítat.

Jakmile se zavřou dveře volebních místností, začíná veřejné sčítání. Členové okrskové komise nejdřív spočítají, kolik lidí přišlo volit, a zkontrolují, jestli sedí počet vydaných obálek. Pak se obálky otevírají a lístky se třídí podle kandidátek. Komise u každého lístku posuzuje, jestli je platný, a řeší případné nejasnosti.

Co dělá lístek neplatným? Třeba když do obálky strčíte víc lístků různých kandidátek. Nebo když je lístek tak poškrábaný, že z něj nikdo nevyčte, co jste vlastně chtěli. Platný hlas musí být prostě jasný a srozumitelný. Po roztřídění komise sečte hlasy pro jednotlivé kandidátky a zároveň zapisuje, kolik preferenčních hlasů dostal každý kandidát.

Výsledky ze všech okrsků v obci pak putují k obecní volební komisi, která je dá dohromady a udělá finální součet. Mandáty se rozdělují podle poměrného systému pomocí D'Hondtova dělitele – matematického vzorce, který zajišťuje spravedlivé rozdělení křesel podle toho, kolik hlasů jednotlivé kandidátky získaly. Kandidátky, které nedosáhnou alespoň pěti procent hlasů, z rozdělování vypadávají. A když už je jasné, kolik mandátů každá strana dostane, přichází na řadu právě ony preferenční hlasy – ty rozhodnou, kteří konkrétní lidé z kandidátky skutečně zasednou do zastupitelstva.

Klíčové pozice starostů a primátorů ve hře

Komunální volby v roce 2025 rozpoutají v našich městech a vesnicích pořádné vášně. Nejvíc se to točí kolem toho, kdo usedne do starostenského nebo primátorského křesla. A není se co divit – jde přece o lidi, kteří mají skutečnou moc měnit náš každodenní život tam, kde bydlíme. Když slyšíte o velké politice v Praze, připadá vám to často jako ze zcela jiného světa, že? Ale váš starosta? Ten rozhoduje o věcech, které vidíte každý den – jestli budou opravené výmoly před vaším domem, jestli se vaše dítě dostane do školky, jak bude vypadat park, kde chodíte na procházky.

Letošní souboj o starostenská křesla bude pořádně ostrý. Spousta těch, co teď vedou naše města a obce, si vyslechne kritiku za to, jak zvládali poslední roky. Energetická krize, zdražování, rostoucí výdaje – to všechno museli nějak ustát. A teď přijde účet. Lidé si budou dávat pozor, jestli jejich starostové dokázali v těžkých časech šetřit tam, kde to šlo, udržet služby v chodu a zároveň neutratit víc, než bylo nutné.

Pozice starosty má u nás zvláštní postavení. Zastupitelé jsou sice taky důležití, ale starosta je ten, kdo nese odpovědnost a koho všichni znají. Proto se na něj soustředí největší zájem. V malé vesnici je to často jediný politik, kterého lidé skutečně osobně znají, potkávají ho na ulici, u řezníka nebo na hasičském bále.

Zajímavé to bude hlavně tam, kde současní starostové končí druhé volební období. Řada z nich teď řeší, jestli jít do toho ještě jednou. Někdo může říct: „Už toho má dost, ať jde raději domů. Jiný zase ocení zkušenosti a kontinuitu. Tahle rozhodnutí pak hodně ovlivní, jak bude vypadat předvolební kampaň a kdo se vůbec objeví na kandidátkách.

Ve velkých městech se z postu primátora dá vyšvihnout až do velké politiky. Úspěšní primátoři si vybudují jméno schopných manažerů, kteří zvládnou řídit organizaci s tisícovkou zaměstnanců a rozpočtem v miliardách. Pro některé ambiciózní politiky můžou být komunální volby 2025 startovním můstkem k celostátní kariéře.

Jen si nemyslete, že starosta nebo primátor může všechno zařídit sám. Potřebuje k tomu většinu v zastupitelstvu, koaliční partnery, fungující tým radních. Proto se o možných spojenectvích začína mluvit dlouho předtím, než kampaň oficiálně začne. Politické strany a hnutí zkoumají nálady lidí a zjišťují, s kým by se dalo domluvit.

V menších obcích hraje při letošních komunálních volbách velkou roli to, jestli kandidáta osobně znáte. Lidé tam často neřeší, za jakou stranu někdo kandiduje. Důležitější je, jestli mu věří a jestli ho znají. Starosta v malé obci je přece váš soused, potkáváte ho v místním obchůdku nebo na autobusové zastávce.

Financování volebních kampaní a transparentnost

Peníze v politice – tohle téma vždycky vzbuzuje vášně. A není divu. Když se blíží komunální volby v roce 2025, stojí za to se zamyslet nad tím, odkud vlastně kandidáti berou prostředky na své kampaně a jak moc nám o tom chtějí říct. Protože právě to, jak transparentně se s financováním nakládá, vypovídá hodně o tom, jací lidé budou rozhodovat o osudech našich měst a vesnic.

Víte, na té komunální úrovni se přece řeší věci, které nás skutečně trápí každý den. Oprava rozbitých chodníků, kam dát novou školku, jestli postavit obchvat nebo jak naložit s obecním pozemkem. A když za kandidátem stojí velký developer nebo místní podnikatel, který mu štědře přispěl na kampaň, nedává to člověku trochu zamyslet?

Zákon sice stanovuje jasná pravidla – strany mohou získávat peníze z členských příspěvků, od dárců nebo z vlastní činnosti. Existují i limity, kolik kdo může dát. Jenže papír snese všechno. Skutečná transparentnost začína až tam, kde můžeme nahlédnout do karet – vidět konkrétní čísla, jména dárců, každou položku výdajů.

Politické subjekty sice musí zveřejňovat výroční zprávy, ale zkuste si někdy najít takovou zprávu od vaší místní strany. Pokud ji vůbec najdete, často to není zrovna přehledné čtení. A tady narážíme na podstatu věci: informace sice existují, ale jsou skutečně dostupné běžnému občanovi?

Představte si, že byste mohli jednoduše na webu rozkliknout každého kandidáta a hned vidět, kdo mu přispěl na kampaň. Kolik dostal od firem, kolik od jednotlivců, kolik utratil za billboardy, kolik za letáky. Bez složitého hledání, bez úředního žargonu. Prostě jasně a srozumitelně. To by bylo skutečné informované rozhodování před volbami, nemyslíte?

Bohužel v praxi to často skřípe. Úřad pro dohled sice existuje a má kontrolovat, jestli strany dodržují pravidla, ale zejména v menších obcích se dají věci snadno zamaskovat. Neformální dohody, služby poskytnuté zadarmo, podpora schovaná za rodinné příslušníky – způsobů, jak obejít pravidla, je dost. A kontrola? Ta často přijde pozdě, když už jsou volby dávno za námi.

Proto jsou tak cenné místní aktivní občané a novináři, kteří se nebojí pátrat. Ti, kdo sledují, kdo s kým obchoduje, kdo komu dluží laskavost. Investigativní žurnalistika na komunální úrovni možná nezní jako nejpřitažlivější téma, ale právě tady se odhalují nejzajímavější propojení. Občanské iniciativy a nezávislá média jsou často jediná pojistka proti tomu, aby se místní politika nestala záležitostí úzkých skupinek s vlastními zájmy.

A co můžeme dělat my jako voliči? Ptát se. Nebát se zeptat kandidátů přímo: Kdo vám platí kampaň? Máte nějaké závazky vůči dárcům? Budete o tom mluvit otevřeně? Kandidát, který má čisté svědomí, se takových otázek nebojí. Naopak, rád se pochlubí, že jeho kampaň financují běžní občané nebo vlastní úspory.

V digitální době by mělo být samozřejmostí, že všechny finanční informace jsou online, snadno dohledatelné a porovnatelné. Ne schované v PDF dokumentech s desítkami stran, ale přehledně, třeba i graficky zpracované. Technologie na to dávno máme, chybí jen vůle to skutečně zavést.

Pro komunální volby v roce 2025 bychom si měli říct jasně: chceme vědět, kdo za našimi kandidáty stojí. Chceme transparentnost, která není jen slovo v programovém prohlášení, ale realita. Protože naše města a obce si zaslouží zastupitele, kteří slouží občanům, ne skrytým sponzorům. A to začíná právě u otevřeného financování kampaní.